Srpen 2016

Zkusme změnit názor na psychicky nemocné ...

19. srpna 2016 v 18:00 | dashenecka89 |  Téma týdne
Omlouvám se, že jsem se tak dlouho neozvala, ale vzala jsem si oddechový čas pro načerpání nové energie, kterou bych Vám chtěla předat. Ale nyní už k tématu ...

Jsem jedna z nich. Jedna z těch lidí, kteří každý den bojují sami se sebou. Začalo to naprosto nevinně. Jednoho dne se něco pokazilo a rozpadl se mi můj svět. Chtěla jsem být chytrá mladá žena (když už jsem moc krásy nepobrala). Jenže osud tomu chtěl, abych o to přišla, alespoň takto to vnímám s odstupem času. A tak se stalo, že jsem se začala ztrácet, večer jsem nevěděla, co jsem dělala ráno, byla jsem jiná, zraněná, smutná, slabá ... Z mého snu být člověk s titulem zůstaly jen krásné vzpomínky na spolužáky a na společné exkurze.

Přestala jsem se stýkat s lidmi, lidé mi začali vadit, cítila jsem se nesvá v jejich společnosti. Došlo to až do bodu, kdy si toho všiml můj otec a začal konat. Od té doby se toho hodně změnilo. Neříkám, že jsem vyléčená, ale dělám pro to maximum. Zkouším své limity, abych poznala, jak má nemoc postupuje či nepostupuje. Dnes dokonce o kontakt stojím, jenže v tom je ten problém. Jsem nemocná, mám simplexní schizofrenii a hodně lidí se mě bojí.

Proč?

Nemám ani lepru, ani HIV ani jinou nakažlivou chorobu, tak proč?
Nejsem agresivní, nepiji, nekouřím, tak proč?

Miluji stejně jako vy, tak proč?

Cítím stejně jako vy, tak proč?

Co je na mě špatně? Nejsem dokonalá, ale bez zpětné vazby nemohu nic zlepšit.

Je snad něco špatného na tom chtít kamarády? Chtít trochu lásky? Nebo je to jen pro vyvolené?


Chtěla bych tímto článkem dosáhnout toho, že se alespoň někdo nad tím zamyslí, popřemýšlí a řekne si třeba :,,Změním to, začnu od sebe a třeba tím změním svět.,,

I jeden člověk má moc, když chce něco změnit.


https://www.youtube.com/watch?v=Woz4jnir9CA


https://www.youtube.com/watch?v=sSF7i5NC0b4