Únor 2014

Ta mrška jménem fantazie ...

26. února 2014 v 17:41 | dashenecka89 |  Téma týdne
... která si s námi jen hraje? Když jí potřebuješ, má dovolenou. Když jí nepotřebuješ, sypeš ze sebe tolik věcí, až se sám divíš. Tedy alespoň já.

Umíte si představit svůj svět bez fantazie? Svět bez představ, imaginace, potažmo snů? Už jen pro tohle stojí za to nechat se unášet spánkovým opojením. Pohádky se šťastným koncem už mě omrzely, ale přesto je tento imaginární svět tak přitažlivý, tak lákavý, tak návykový ...

Slyším vzdálené tóny a v mé hlavě se rozehrává vlastní koncert, něco si mysl odmyslí, přimyslí a hlas začne sám od sebe skládat slova k sobě jako lety ztracené díly z tajné mozaiky, která už dávno ztratila své poslání. Fantazie chaosu a chaos fantazie. Fantazie už roky fascinuje umělce, jelikož jim dodává smysl jejich bytí - nápady, inspiraci. Bez ní by ani jeden z nich nic nedokázal, nevynalezl, nenakreslil, nezkomponoval. Proto si jí váží jako nejdražší poklad. Budeme je následovat?


Rocker jako prokletí???

20. února 2014 v 23:56 | dashenecka89 |  Já a moje postřehy
Je sice čas k spánku, ale tohle musím napsat ještě za čerstva, jelikož tomu nerozumím a asi ani v dohledné době nebudu rozumnět. Jistým způsobem jsem se dostala k jedné osobě, říkejme jí pro naše účely třeba Pavel. Tento Pavel mi jen tak mezi řečí prozradil, že má problém s tím, že je rocker a metalista. Prý od něj každá holka uteče. Zmínil to jako poslední větu v post scriptu ... V první chvíli jsem se tomu dost nasmála, než mi došlo, že to je spíše k zamyšlení než k smíchu.

Přijde mi to trošku postavené na hlavu. Už předem ví, jak dopadne ... Není to škoda? Není to škoda dělit lidi podle toho, co mají zrovna ve sluchátkách? Ano, chápu, black metal s vážnou hudbou se asi v málo čem shodnou, ale právě v tom je to kouzlo. Proč stále jen hledáme rozdíly, proč nehledáme to, co nás spojuje? Hudba je jen dvojího druhu: dobrá a špatná, popřípadě tvoje oblíbená a ten zbytek, co neznáš, neposloucháš, nelíbí se ti.

Copak být rockerem je nějaké stigma, které ti předem řekne, že je člověk špatný, nepoužitelný, zlý, drsný, násilnický a co já vím co všechno? Prozrazuje to snad charakter? Nikoliv ... I v řadách rockerů najdeme kulantně řečeno ty nepoužitelné, stejně jako v jiných uměle vytvořených škatulkách. Tohle je jedna z mála věcí, které si sama na sobě vážím. Ta cesta, která mě dovedla až sem, která mi dala poznat tu tvrdou křehkost, kterou jsem si tak zamilovala. Jsem hrdá na to, kam v tomto ohledu patřím. Někde jsem slyšela názor, že metalisti jsou nejcitlivější duše vůbec. Podle mě mají pravdu. Důkazů máme kolem sebe nepočítaně.

Naše společnost je prolezlá předsudky jako starý kožich moly.

Není tedy na čase to změnit? Má někdo podobné zkušenosti?


http://www.youtube.com/watch?v=RjSNIRz7MJs

Tráva ... a dál?

20. února 2014 v 15:58 | dashenecka89 |  Můj hudební svět
Dnes jen telegraficky ... Přidávám odkaz na další díl Fora Musica s tématem Tráva, do kterého jsem opět přispěla svou oblíbenou skladbou a zároveň poslala do dalšího dílu na téma Rap svou srdcovku z tohoto žánru, který zrovna moc neznám a neposlouchám. Konečně mám po dlouhé době pocit, že dělám něco užitečného.



http://youtu.be/lYNSNyMauNY

Co (ne)dává smysl ...

19. února 2014 v 9:28 | dashenecka89 |  Téma týdne
Hluboká noc, všude ticho jako na pohřbu, slyším pouze svůj slabý dech. Spontánně usedám ke klávesnici a skládám slovo ke slovu. Mám pocit, jako by klávesy samy psaly, samy věděly, co chci říct ... Co všechno ze sebe potřebuji dostat. Nedává mi to smysl, ale píši dál ... Miluji hledání poslání v zástupech slov ... Kdo hledá, jistě někdy najde. Nejsem básník, ale tímto způsobem dovedu přesně formulovat co chci a ještě k tomu málokdo pozná, co přesně tím chtěl autor říct ... A tohle mě na tom fascinuje nejvíce, dává to smysl a zároveň nedává, záleží jen na úhlu pohledu ...


Další svátek k ničemu ...

14. února 2014 v 23:46 | dashenecka89 |  Já a moje postřehy
Ahojte, kdo by zde čekal nějaký láskyplný článek plný medu a bůhvíčeho, má smůlu. Ne, tenhle svátek opravdu neslavím a ani slavit nehodlám. Ptáte se proč?

Tak za prvé ... stejně jako Halloween je o ničem ... Nechápu, proč si musíme vyhrazovat den na to, abychom někomu řekli, že ho máme rádi. Není to postavené na hlavu? Jak už jsem řekla v tématu dne, mám ráda všechny kolem i přesto, že pro ně jsem jen vzduch ... Proč si s tím dělat násilí?

Za druhé ... Není to, stejně jako výše zmíněný svátek, tradiční pro naši oblast. To opravdu chceme už jen Dědu Mráze, Santu Klause, Halloween, Valentýn a kupu dalších? To nemáme svých vlastních svátků dost?

Za třetí ... K čemu celá tahle šaškárna je? Jen pro profit obchodníků ... Opravdu si myslíte, že my ženy chceme obrovské červené srdce nebo plyšáka se srdíčkem a podobné nesmysly? Mě by stačil polibek, objetí a jeho přítomnost.

Za čtvrté ... Pro většinu lidí je to jen otrava a póza. Proč dělat takovou věc hromadně? Proč se předhánět, kdo sežene lepší dárek? Láska není soutěž. Už jen to, že to dělá x tisíc lidí mě na tom odpozuje. Po dnešku už tento svátek prudce nesnáším. Tolik falešnosti jsem ještě v životě neviděla. Proboha, lidi, myslete!!!

Za páté ... Nemám ho s kým slavit. A ani nemám zájem ho slavit. Dneska by se mnou stejně nikdo nevydržel. Celý den jsem prožila sama v posteli a bylo mi docela fajn. Večer, jen co jsem otevřela některé weby a jistou sociální síť, chtělo se mi zvracet z toho všeho ...

Za šesté ... Miluji sebe, zvířata a to mi bohatě stačí ... Ty sám si jediný člověk, který se na tebe nevykašle ... Koupím si psa, jelikož je to jediná možnost, jak si za peníze zajistit bezpečí a lásku.



https://www.youtube.com/watch?v=lL2ZwXj1tXM

Stáří není konec

11. února 2014 v 16:09 | dashenecka89 |  Téma týdne
Stáří? To je ten fyzický (někdy i psychický) stav, kdy máme pocit, že už nic nezvládáme, že jsme jen zátěž a k ničemu nejsme? Aha …

Já o něm vím asi hodně málo, jelikož mám ještě čas se tímto muset osobně zabývat. Ne, nemám strach ze stáří, naopak se na něj těším, jelikož nic horšího než mládí snad už nebude. Tedy snad … Ale to byste asi nepochopili …


Dnešní svět na vlnách podivna

5. února 2014 v 20:42 | dashenecka89 |  Téma týdne
Nedivte se prosím, když se budu opakovat, ale hlavní část článku se úzce váže k jednomu z předchozích témat týdne. Každý den slyšíš odevšad jen hlasy: ,,Dnešní svět je zkažený, chorý, pokřivený ...,, Polemiky na toto téma skončí nejčastěji u politiky. Ani se tomu nedivím, jelikož nás ovlivňuje každodenně po všech stránkách. Ale proč nadáváme na něco, co jsme si zvolili? Nechápu ... Určitě atmosféře ve světě pomůže, když se budou opakovat stále stejné scénaře, jednou jedni, pak zase druzí ... Jedni změní toto, druzí to vrátí zpátky... Nekonečný kolotoč bez konce.

Ale to není pravý důvod, proč vůbec tento článek píši. Ano, svět je zkažený, bláznivý, zlý a bůhvíjaký ... Ale kdo ho zkazil? Kdo může za to jaký je právě teď? Kdo zavedl tyto pochybné vzorce chování, které nemají absolutně žádné opodstatnění? My, tvorové vyvinutí z opice (alespoň dle Darvina) ... Takže, když to vezmu obecně ... Nadáváme vlastně sami na sebe.

Proč?

Hlavní problém dnešního světa jsme my sami, tvorové sobečtí, závistiví, zkažení, zlí, krutí ... Klidně si se mnou nesouhlaste, ale možná jednou pochopíte, že nejsem zase až tak daleko od pravdy. Ono se sice říká: ,,Dobro se ti dobrem odplatí.,, Ano, ale jen v případě, že narazíš na dobrého člověka. Dnešnímu světu vládnou peníze, povrchnost, odtažitost, strach ...

Strach něco (cokoliv) změnit. Každý z nás by chtěl volně dýchat. Každý z nás by chtěl létat k oblakům. Touží po svém, osobním kousku štěstí. Jenže každý ho vidí v něčem jiném. Ať už je to drahý sporťák, který za pár let stejně skončí ve šrotu. Jen abychom měli něco, co bude produkovat závist druhých. Nebo obyčejnou květinu v květináči, která kvete, je krásná, nemá lidský mozek, a ještě díky ní můžeme žít a dýchat čerstvý kyslík, bez kterého bychom se během pár okamžiků udusili.

Nejsem ekologický aktivista, ale při studiu geografie jsem i z této oblasti něco pochytila. Ale proč to zde zmiňuji? Protože pokud nejsi schopen milovat květiny, zvířata a všechno živé, jak můžeš mít rád lidi? Proč si ničíme to, co nás živí a za peníze prodáváme to, co už tu bylo tisíce let před námi? Světu chybí láska, empatie, pochopení druhého ... A pokud se toto nezmění, nemůžeme čekat jakýkoliv pokrok. Ono je totiž strašně jednoduché soudit někoho, koho neznáš.

Dostali jsme mozek, abychom mysleli ... Máme moc to změnit. Příklady z minulosti mohou sloužit jako návod. Čím dříve s tím začneme, tím dřív se budeme cítit lépe. Ona závist je mocná, těžká jako kámen, ale ne všemocná. Tak proč s sebou tahat kameni, když můžeme létat? Buďme lidmi ...


"Jestli se domníváš, že celý svět je špatný, pak si uvědom, že se skládá i z lidí, kteří jsou jako ty."
Mahátma Gándhí

"Nebýti lásky, lidé by zemřeli touhou, že nemohou stát se tím, čím chtějí být. Láska přišla na svět proto, aby každý poznal výsostnost zázraku - že je právě tím, čím je." Jiří Wolker

Graceful - One Day Before Tomorrow - recenze

1. února 2014 v 22:59 | dashenecka89 |  Tomáš Sučik a Graceful
Přináším Vám recenzi už dnes, jelikož se to psalo naprosto samo, takže se prosím nedivte. Jenom na začátek jedno upozornění: dříve, než si CD pustíte v počítači či jiném přehrávači, zkontrolujte si hlasitost, jelikož album má raketový nástup a rozhodně není nutné, aby nás z něčeho takového bolely uši, že ano?